2v1: Všude samá krása a Samet blues

Dramatické, dojemné i humorné osudy romských rodin a malých etnických enkláv na pozadí velkých dějin od Rakouska-Uherska přes nacistickou okupaci, poválečnou migraci ze Slovenska do Čech, normalizaci a polistopadové změny. To je ve zkratce sbírka povídek Všude samá krása - 20. století v povídkách romských autorů, v níž dvacítka romských autorů doslova otevírá dveře svých domácností a promlouvá k tomu univerzálně lidskému v každém z nás. Kouzlo vyprávění podtrhávají ilustrace Terezy Šiklové. Skrze rodinné a osobní příběhy sbírka ukazuje minulé století z pohledu zdejších Romů a dává tušit původ a hloubku mnoha nedorozumění, která dodnes brání úspěšnému dialogu a pochopení. Zároveň ale doslova každý z autorů zve čtenáře ke svému kuchyňskému stolu a poskytuje mu jedinečnou možnost seznámit se s každodenním chodem okolo něj. Obohacuje tak o poznání, jak vlastně vedle nás Romové žili, jaké sdílejí hodnoty a jak si dokázali udržet svébytnou kulturu.

Doyeni romské literatury Andrej Giňa, Gejza Horváth, Jan Horváth, Emil Cina, zavedené spisovatelky Erika Olahová, Ilona Ferková, Irena Eliášová, Zlatica Rusová, Jana Hejkrlíková, Eva Danišová, Michal Šamko, ti kteří zatím nepronikli do širšího čtenářského povědomí jako Květoslava Podhradská, Olga Fečová, Markéta Šestáková, Iveta Kováčová, Věra Horváthová Duždová, Eva Kropiwnická, Patrik Banga či úplní nováčci Marie Siváková a Monika Hejduková se inspirovali folklorním žánrem vakeribena pal o dada (vyprávění o předcích), které v romských rodinách zprostředkovávalo životní zkušenosti předchozích generací té následující, a ve svých příbězích zaznamenali vzpomínky na své nejbližší. Nezávisle na sobě líčí jedinečné rodinné historie, v nichž se některé motivy nápadně často opakují. Jedním z edičních záměrů knihy bylo prostřednictvím těchto repetic podat zprávu o tom, jak se převratné události 20. století dotkly československých Romů, a zároveň ukázat, že zdaleka nebyli jen jejich trpnými oběťmi, ale často také významnými spolutvůrci.

Titul knihy cituje rokycanskou pamětnici Irenu Tomášovou, tetu autorky Ilony Ferkové, která zachytila její vzpomínky na příchod do Čech v roce 1946 ze žalostných podmínek poválečného Slovenska. Slova „Přijeli jsme do Prahy, tak velké město jsem ještě neviděla, všude samá krása!“ dýchají poválečným optimismem, s odstupem let poznamenaných tvrdou asimilací za komunistického režimu a vzedmutím rasismu po roce 1990 jsou však spíše ironickým komentářem k rozčarování romské menšiny ze společensko-politického vývoje, který jejich naději na důstojný život nenaplnil.

Jak události přelomových devadesátých let minulého století zasáhly do životů dvanácti romských autorů, jejich blízkých a tehdejší romské společnosti vůbec? Více než třicetiletá perspektiva a motivy prostupující celou sbírkou Samet blues - Drsná devadesátá v povídkách Romů umožňují nahlédnout, jak se v čase proměňovala a na Romy dopadala společenská atmosféra. Její odraz zde má podobu porevoluční euforie z nabyté svobody a možnosti etnoemancipace přes záhy zakoušenou existenční nejistotu, sociální vyloučení, ohrožení vzestupem rasismu a patologickými jevy až po ztrátu tradičních romských hodnot, které jen těžko odolávaly požadavkům na individualismus a úspěch měřený majetkem. Různorodé autorské hlasy se tu skládají v jednolitý chór, obdobu amerického černošského blues žalujícího na těžký úděl nerovnoprávné menšiny.

Autoři Gejza Demeter, Eva Danišová, Michal Šamko a Květoslava Podhradská se v té době museli postarat o své rodiny. Příběhy podobné těm jejich, avšak zachycené z pohledu dětí – autorskou generací Husákových dětí a mileniálů, do sbírky vnáší Iveta Kokyová, Stanislava Ondová, Rena Horvátová, Maria Siváková, Věra Horváthová Duždová, Patrik Banga, Lubomír Čipčala a Martin Kanaloš. Zaznívá v nich nejen zklamání z promarněných šancí, které demokracie nabídla, ale i naděje, že je možné vést důstojný a plnohodnotný život, pokud je Romům umožněno vzdělávat se nesegregovaně a získat naplňující profesní uplatnění. Sbírku bohatě ilustrovala Tereza Šiklová.

Nakladatelství romské literatury KHER podporuje, rozvíjí a propaguje literaturu Romů a romský jazyk. V těchto sbírkách třináct textů z celkových dvaatřiceti vzniklo v romštině a posléze bylo buď samotným autorem, či překladatelem převedeno do češtiny. Česko-romské vydání zvyšuje legitimitu existence romštiny jako literárního jazyka a přivádí nové zájemce z řad romských autorů na myšlenku publikovat ve své mateřštině. Jak pro ně, tak pro jejich čtenáře představuje možnost číst romsky zapsaný text důležitý emoční a etnoemancipační zážitek. V symbolické rovině dáváme touto praxí najevo, že literatura vznikající v romštině je integrální součástí české literatury.