Romská prozaička žijící v Rokycanech. Po absolvování základní školy musela kvůli špatné ekonomické situaci nastoupit do zaměstnání. Živila se manuální prací. V 90. Letech potom pracovala jako koordinátorka česko-romské mateřské školy v Rokycanech. V prvních porevolučních letech začaly vycházet její první prózy. Aktivně publikovala v celé řadě romských periodik (Amaro lav / Naše slovo, Romano kurko / Romský týden, Kereka / Kruh atd.). Její autorskou prvotinou je povídková kniha Mosarďa peske dživipen anglo love / Zničila si život kvůli penězům (1992), následovala sbírka Čorde čhave / Ukradené děti (1996), v časopise Romano džaniben publikovaná próza Kalo, či parno / Černý, nebo bílý (2000) nebo Vakeriben pal e Anglija/ Příběhy z Anglie (2008). Ferková je také zastoupena v antologii romské prózy Čalo voďi / Sytá duše. Látku pro svá díla čerpá z reálných příběhů Romů ve svém bezprostředním okolí. Reflektuje v nich zejména důsledky asimilační politiky komunistického režimu (odebírání dětí do ústavů, nucené sterilizace apod.). V roce 2018 vydala prozaickou sbírku De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa / Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny (Kher, 2018), povídkou Mulo, či na? / Mrtvý, nebo Živý? přispěla do sbírky textů o duchách zemřelých (Kher, 2019) a povídka Sar amen phirahas andre mozi /Jak jsme chodili do kina vyšla v souboru romských autorů Všude samá krása (Kher, 2021). Věnuje se divadlu. Pod hlavičkou organizace Ara Art proběhlo v roce 2022 nastudování jejích Povídek z Anglie, v nichž Ferková ztvárnila ústřední roli.
Ilona Ferková patří k nejvýznamnějším představitelům romské literární tradice 90. Let 20. Století. V roce 1999 převzala jako předsedkyně občanského sdružení Asociace romských žen Rokycany poděkování Nadace dobré vůle, v rámci udělení Ceny Olgy Havlové.
Foto: Petr zewlakk Vrabec
