Dosud nejzralejší text Evy Danišové mluví za všechny bezejmenné Romky, jejichž rodinám do života zasáhl socialistický stát a jeho destruktivní asimilační politika. Lépe než sociologické studie ukazuje její následky na osudy jednotlivců i celých rodin a ve své přiznaně dokumentární formě hovoří hlasem porobených, ale nezlomených.
Dora, hrdinka nové prózy, která samu sebe v romštině nazývá diliňi, tj. bláhová či naivní, po vzoru Mrs. Dalloway chodí po pochůzkách, věnuje se rutinním úkolům svého obyčejného života a při tom se snaží rozluštit záhadu vlastního osudu. Z pozice zkušené zralé ženy vypráví příběh svého mladšího já, dívky z maloměsta vyrůstající za socialismu částečně v ústavech, poté s excentrickou babičkou, zapletené do nezdravého vztahu se starším ženatým mužem a neschopné zabránit paternalistickým úřadům v postupném odebrání dvou sotva narozených dětí z tohoto svazku. Poté co ji soud připraví i o třetí dítě z legitimního, ale násilného manželství, je zaděláno na doživotní trauma a hlubokou depresi.
„Příběh Dory je chaotický, lidský a plný rozhodnutí, která nejdou snadno odsoudit ani omluvit. Osudy, o kterých Danišová píše, znám z vlastní zkušenosti — a právě proto oceňuji, s jakou přesností zachycuje svět a vztahy lidí z rozpadlých rodin,“ říká o novele Michal Ďorď, který sám jako romské dítě prožil dětství v dětském domově a jako dospělý muž spoluzaložil organizaci Vteřina poté, jež usiluje o zlepšení podmínek v ústavní péči.
Dora se ale okolnostem navzdory propracovává k větší odvaze i sebevědomí, vzdělává se, učí se hlásit o svá práva, rodičovská i partnerská, a čtenář jejím prostřednictvím sleduje velký příběh ženské, potažmo romské emancipace. Ve středu dění se nalézá nemilosrdná kritika vlastního jednání a hluboká introspekce, ovšem ve druhém plánu je Diliňi Dora také první autentickou obžalobou socialistického Československa a její zhoubné rodinné politiky vůči Romům. Nezákonné sterilizace, umisťování novorozeňat či starších dětí do dětských domovů, postihování jazykových a etnografických rysů tradiční kultury – to jsou jen některé z nástrojů, které stát používal ve svém tažení proti Romům, z nichž chtěl pod tlakem vytvořit nového socialistického člověka.
„Jako obhájkyni lidských práv mě zaujaly především různé formy násilí, s nimiž se hlavní hrdinka musí potýkat – a to, jak se jim navzdory tomu nevzdává. Mezi pachateli jsou jak lhostejní byrokraté státního socialismu, tak lidé, s nimiž žije den za dnem a které se snaží ze všech sil milovat. Autorka nekompromisně vykresluje situace, kdy se i vlastní rodina a domov mohou stát válečnou zónou, jak emocionálně, tak fyzicky – a přesto v těchto podmínkách nachází hlavní hrdinka i radost ze života. Poutavé čtení a příběh, který je nakonec o "šílené" lidské duši,“ hodnotí dílo Gwendolyn Albert, novinářka, překladatelka a lidskoprávní aktivistka.
Kniha bude veřejnosti poprvé představena v rámci autorského čtení na knižním festivalu TaBOOK v Táboře ve dnech (5. září 2026). Eva Danišová (1959) strávila první část života v dělnických profesích. Po roce 1989 si doplnila vzdělání a pronikla do sociální a publicistické práce. Patří k předním překladatelkám do romštiny, kterou se zabývá i teoreticky ve spolupráci se Seminářem romistiky při FF UK. Je členkou klubu romských spisovatelů Paramisara. Kromě četných příspěvků do literárních a národnostních časopisů (např. Romano džaniben, Babylon, Tvar, Plav) a antologií (např. Čalo voďi / Sytá duše, MRK 2007; O mulo!, Kher 2019; Všude samá krása a Samet blues, Kher 2021; Podvázané mašličkami, Slovo 21 2005) je autorkou novely „Mít někoho svého“ (in Slunce zapadá už ráno, KVH 2014) a knížky nejen pro romské předškoláky Jekh, duj, trin! (Kher 2024). Její povídka „Vana plná pěny“ byla zařazena do prestižní publikace milánského trienále designu a architektury The Momentum of a Decision (UPM 2025).
DILIŇI DORA
Eva Danišová
Odpovědná redaktorka Karolína Ryvolová
Redakce Karolína Ryvolová, Veronika Staňková
Korektury Barbora Vilímová
Ilustrace Juraj Horváth
Grafická úprava a sazba Čumlivski&Horváth
Praha 2026
Počet stran 144
Vydalo Nakladatelství KHER (Veverkova 1172/33, 170 00, Praha 7)
ISBN 978-80-87780-51-0
Kniha vychází za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Státního fondu kultury České republiky a Bader Philanthropies, Inc.
Kontakt pro média: Radka Patočková (press@kher.cz, 773 231 155)