Nakladatelství KHER, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy vydávají dlouho očekávané paměti Jana Hauera, neúnavného bojovníka za odstranění vepřína v Letech u Písku z místa bývalého koncentračního tábora a amatérského archiváře významných sintských rodů Hauerových a Richterových. Jedinečná publikace vycházející přímo ze středu tzv. německých Romů v ČR přináší na sto třicet dobových fotografií, desítku vzácných archivních dokumentů a autentickou výpověď o dopadech válečného pronásledování na osudy málo známých příslušníků prvorepublikové společnosti.
Jan Hauer (1947-2022) patřil k romské skupině Sintů, kteří při svém sezónním ježdění s vozy vykonávali profese jako handlování s koňmi, brusičství, muzikantství, hauzírování neboli obchod látkami a služby v zábavním průmyslu, např. v cirkusech či kabaretech. Tato skupina, která je známá svou neochotou sdílet s kýmkoliv mimo své kruhy svou kulturu a jazyk, si vždy zakládala na tom být součástí většinové společnosti, udržovat si vysokou úroveň a spolu s ní „neviditelnost“. Tento sebezáchovný mechanismus se událostmi 2. světové války dále prohloubil. Jan Hauer ctil nepsaná pravidla své komunity, ale současně si byl vědom pomíjivosti sintského světa a důležitosti osvěty o romském holokaustu, proto na sebe dobrovolně vzal roli ambasadora. Oba jeho rodiče ztratili v Auschwitzu své předválečné partnery i se všemi dětmi a on v 70. a 80. letech doprovázel otce Antonína Hauera na cestách po bývalých koncentračních táborech ve snaze dopátrat se pravdy o jejich osudu. Tak také začala jeho sběratelská vášeň, jejímž prvním veřejným výstupem byla ve spolupráci s novinářem Markusem Papem fotografická výstava Zaniklý svět ve Veletržním paláci v roce 2007. Kromě sběru rodinných fotografií také čile korespondoval s matrikami po celé Evropě a mapoval historii spřízněných rodů Hauerových a Richterových, přičemž se dopátral záznamů až z 18. století.
V rámci členství v přípravném výboru Památníku holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech u Písku se v roce 2019 propojil s historičkami Renatou Berkyovou a Kateřinou Čapkovou a vedoucí semináře romistiky FF UK Helenou Sadílkovou a společně začali připravovat ambiciózně pojatou monografii. Stávající publikace je rámovaná zasvěceným úvodem, obsahuje obsáhlé paměti Jana Hauera bohatě ilustrované dobovými snímky, odbornou stať uvádějící do kontextu vzácné archiválie a rovněž jmenný rejstřík, který je sám o sobě dokladem autorovy fenomenální paměti i faktické velikosti těchto sintských rodů. Poničená fotografie na obálce s vyškrábanými bílými místy symbolizuje sintské a romské oběti holokaustu, které zmizely beze stopy. Portrét Jana Hauera na přední předsádce pochází z rukou Petra zewlakka Vrabce.
„Bylo nám velkou ctí, že nás pan Hauer přizval ke spolupráci a mohly jsme přispět k dotažení jeho snahy o důstojnou reprezentaci Sintů. Jan Hauer byl výjimečný nejen lidsky, ale i tím, co se mu podařilo shromáždit o jedné z nejstarších romských komunit v českých zemích. Věříme, že pro čtenáře bude tato kniha fascinujícím a obohacujícím čtením, stejně jako pro nás práce na ní,“ říká Helena Sadílková, vedoucí semináře romistiky FF UK.
Jan Hauer vznik monografie do poslední chvíle pečlivě dozoroval a autorizoval, jejího vydání se však nedožil. Jeho úlohu na sebe v závěrečné fázi převzala nejbližší rodina, která jednak vnímá potřebu završit jeho celoživotní úsilí, jednak si přeje zachovat tento historický pramen pro všechny evropské Sinty.
„Kniha mého drahého otce je pro mě a mou rodinu pokladem. Zobrazuje tragické, dojemné, vtipné, ale především skutečné příběhy lidí, kterých si otec velmi vážil. Tyto příběhy by neměly být nikdy zapomenuty, a proto je tak důležité si je neustále připomínat,“ uvedla Hauerova dcera Marie.
Kniha Moji lidi Jana Hauera není zdaleka jen akademickým pojednáním, ale především velmi čtivým příběhem jedné skupiny evropského obyvatelstva, o níž toho donedávna nebylo moc známo.
Publikace je výsledkem výzkumného projektu Grantové agentury České republiky č. 1926638X „Genocida, poválečná migrace a sociální mobilita: provázanost zkušenosti Romů a Židů“, řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a na Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., a vychází s podporou výzkumného programu Strategie AV21 „Globální konflikty, lokální souvislosti: kulturní a společenské výzvy“, taktéž řešeného na ÚSD AV ČR. Kniha vychází také za podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Bader Philanthropies, Inc.
Jan Hauer
Moji lidi
Odpovědná redaktorka — Karolína Ryvolová
Editorky — Renata Berkyová, Kateřina Čapková, Helena Sadílková
Grafická úprava a sazba písmem Martina Plantijn — Čumlivski&Horváth
Foto na přední předsádce — Petr zewlakk Vrabec
Praha — 2024
Počet stran — 316
Vydalo Nakladatelství KHER, z. s., ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky.
Kontakt pro média: Rena Horvátová tel.: 721 041 345 email: press@kher.cz
