Vychází Černý motýl, autobiografický román finsko-romské výtvarnice a spisovatelky Kiby Lumberg (1956, Lappeenranta), která v něm z pozice insidera umělecky působivě přibližuje málo známou romskou komunitu Kale ve Finsku, do níž se narodila. Černý motýl – první část trilogie nazvaná podle hlavní hrdinky Memesa (Sammakko, Turku 2011) – tematizuje genderovou nerovnost a útlak žen v této silně patriarchální a konzervativní skupině. V autorčině komunitě vyvolal román pobouření a silnou protireakci, která vyústila až v její vyobcování a pohrůžky fyzickou likvidací.
Název prvního dílu je inspirovaný stejnojmennou instalací Černý motýl (Musta perhonen, 2000), kterou se Kiba Lumberg úspěšně prezentovala na 1. romském pavilonu v rámci Benátského bienále v roce 2007. Těžká sametová sukně Kibiny matky je roztažená jako vějíř a pomocí nožů přibodnutá k zamřížované dřevěné desce. Symbolizuje nesvobodu Romek ze skupiny Kale, které jejím oblečením v rané pubertě bezpodmínečně přijímají podřízenou a bezprávnou roli manželek a matek. Také Kiba Lumberg měla stejně jako její sestry a kamarádky tuto dlouhou sukni obléknout, ale protože se celou svou bytostí takovému životu vzpírala, utekla jako třináctiletá od rodiny a dál se protloukala sama.
Vystudovala hudební konzervatoř a výtvarné umění v Helsinkách. Poprvé na sebe upozornila coby autorka scénáře k televizní minisérii Tmavá a zářivá krev (1997) z prostředí skupiny Kale. Její razantní černobílé kresby charakteristické nekompromisní sebestylizací, komiksy i magicko-realistické oleje s výjevy z finského venkova a života Romů Kale jí získaly světovou pozornost. Kromě vizuálního umění se proslavila i svými nekonvenčními názory a ostrou kritikou jak rigidních zvyků finských Kale, tak poměrů v uměleckém establishmentu. V současnosti má až do 9. března 2025 samostatnou výstavu v Muzeu romské kultury v Brně, kde je zmiňovaná instalace rovněž vystavena.
„Jsem pochopitelně velmi zvědavá, jak mou knihu přijmou čeští Romové. Hlavní hrdinka je romské děvčátko žijící vprostřed romské komunity, která je řízená mnoha kulturními příkazy a zákazy. Příběh se točí kolem toho, jak se dívčin osobní osud proplétá s boji, radostmi a strastmi každodenního života dospělých. Doufám, že Memesin příběh osloví jak české Romy, tak příslušníky majority,” říká o Černém motýlu Kiba Lumberg.
Druhý díl trilogie s názvem Roztrhaná křídla, který nakladatelství romské literatury KHER plánuje na rok 2025, vynáší do popředí hrdinčinu lesbickou orientaci a ostrý odsudek, kterého se dostává lidem z LGBTQ komunity mezi finskými Kale. KHER tak rozšiřuje své menšinové portfolio na vícenásobnou diskriminaci – etnickou, genderovou a sexuální. Zároveň Kiba Lumberg oběma díly románu zapadá do profilu autorů obvyklých u tohoto nakladatelství. Ženy mají na současné tvorbě vycházející v Kheru lví podíl a ve svých textech často traktují složitou situaci Romek, které nechtějí rezignovat na tradiční pojetí romské identity, ale chtějí se i vzdělávat, seberealizovat a emancipovat. Tím se mnohé z nich zapojují do mnohohlasého chorálu feministické literatury, která pojmenovává genderovou nerovnost obecně a vymezuje se proti patriarchátu.
Obálku za použití původní malby Kiby Lumberg s názvem Maminka věší prádlo, aby uschlo (1995), která přináší autorčin osobitý vizuální styl, vytvořili knižní grafici Čumlivski&Horváth. Román přeložila Viola Parente-Čapková a redigovala Lenka Fárová.
Vydání knihy finančně podpořily Ministerstvo kultury ČR, FILI – Finnish Literature Exchange a nadace Bader Philanthropies, Inc., jíž děkujeme za dlouhodobou podporu, která umožňuje systematickou péči o literaturu Romů v České republice.
ČERNÝ MOTÝL
Kiba Lumberg
Z finského originálu Musta perhonen, prvního dílu trilogie Memesa (Memesa-trilogia, Turku, 2011) přeložila Viola Parente-Čapková
Grafická úprava a sazba Čumlivski&Horváth
160 stran
