Paťiv. Ještě víme, co je úcta

Giňovy pohádky, vážné i humorné příběhy z vlastního života i ze života lidí v komunitách a mravoučné fejetony jsou sugestivním vhledem do života Romů na východním Slovensku, později v západočeských Rokycanech, a to od první světové války až po nedávnou současnost.

Třemi až čtyřmi texty kniha prezentuje každý ze žánrů, kterému se Giňa během let věnoval – tradiční pohádky v jeho charakteristickém vypravěčském podání, vážné i humorné příběhy o lidech a událostech, které sledují život a osudy samotného autora, jeho rodiny a poněkud šířeji i komunity a prostředí, ve kterých se pohyboval a pohybuje, geograficky pokrývající rodné východní Slovensko i západočeské Rokycany, kde prožil svůj dospělý život, i mravoučné fejetony, nabádající Romy k udržování tradic, zachování jazyka a píli.

Několik vyprávění vychází z historických událostí na Slovensku během 2. světové války a předestírá velké evropské dějiny lokální optikou, navíc z pozice společenských vyděděnců. Povídka Jak jsme si museli zbourat vlastní domy popisuje vyhnání Romů z rodné Tolčemeše dva kilometry pod obec na pastvinu u potoka, místními nazývanou Pod Hineškou; vyprávění Svatba je pohledem na těžký život Romů za Slovenského státu a próza Rusové jsou tady! se vrací k osvobození sovětskou armádou.

Andrej Giňa je výjimečný nejen tím, že ve svých textech reflektuje mj. uzavírající se kapitolu moderních romských dějin, tedy odchod ze zemědělského Slovenska do industriálních Čech a obrovský zlom, který to znamenalo v tradiční romské pospolitosti. Nezvyklá a obdivuhodná je také důslednost, s jakou celá desetiletí psal romsky a pro Romy, snažil se aktivizovat lidi ve své komunitě, podporovat je a dodávat jim odvahy, ale také budovat mosty mezi Romy a je obklopující neromskou společností.

Žánrově bohatou knihu s množstvím ilustrací Zuzany Maškové k vydání připravily Karolína Ryvolová a Helena Sadílková.