Jorge Emilio Nedich patří k předním představitelům literatury Romů v Argentině. Do svých sedmnácti let žil s rodinou kočovným životem ve stanech, a proto v té době nenavštěvoval žádnou školu. Přesto se v dětství naučil číst a v dospívání psát v touze stát se spisovatelem.
Po třicítce, po absolvování několika literárních workshopů, vydal své první dva romány: Gitanos, para su bien o su mal (Torres Agüero Editor, 1994), oceněný v Itálii v soutěži Amico Rom 1995. V roce 1997 vydal u stejného nakladatele dílo Ursari. V roce 1999 se s oběma díly přihlásil k přijímacím zkouškám pro osoby starší 25 let. Národní univerzita v Lomas de Zamora tak vytvořila právní precedens a Nedich nastoupil ke studiu literatury. Ve stejném roce se stal finalistou ceny Premio Planeta de Argentina s románem Leyenda gitana (2000). Jeho dílo El aliento negro de los romaníes bylo finalistou argentinské ceny Premio Planeta, v roce 2005 ho vydalo nakladatelství Editorial Planeta. Následovaly knihy El pepe Firmenich (2003, Ediciones B), kronika romské historie El pueblo rebelde (2010, Editorial Vergara), El alma de los parias (2014, Ediciones de la Flor) a La alta de color obispo (2021, Voria Stefanovsky Editores) a Cuentos de caravana (2023).
V roce 2021 obdržel od Španělského institutu romské kultury společně se španělským ministerstvem kultury Cenu za literaturu a divadelní umění. O dva roky později dostal v Itálii již podruhé cenu Amico Rom A la Carrera Literaria, díky níž román El alma de los parias vyšel v italštině pod názvem Alma gitana. Přednášel na Univerzitě v Buenos Aires a na Národní univerzitě v Lomas de Zamora.
