Co obnáší vydávat literaturu pomíjené menšiny? Nahlédněte do fungování nakladatelství, které jako jediné v republice poskytuje čtenářům tituly romských autorů. Jak se vypořádává s ekonomickou krizí a na co se při procesu vzniku knihy nejvíc soustředí, nejen o tom mluví v rozhovoru pro Reflex ředitelka nakladatelství Kher Radka Patočková.
V rozhovoru s Radkou Patočkovou se mimo jiné dočtete:
Nakladatelství Kher (2012) již deset let představuje pomyslný domov romské literatury, pod jehož střechou čtenáři naleznou současnou tvorbu, ale i kvalitní až ikonická díla vydaná čas od času i jinými subjekty. Především však autory a autorky, pro které bývá obtížné nacházet přijetí u běžných nakladatelů už kvůli častému psaní v romštině, podporuje Kher v jejich tvorbě, péči o romštinu a v odvaze silou svých slov vytvářet ve společnosti prostor pro literaturu Romů i Romy samotné. O aktuální situaci na tuzemském knižním trhu jsme mluvili s jeho ředitelkou RADKOU PATOČKOVOU; více si o problematice přečtete v aktuálním čísle týdeníku Reflex v článku Vyložme knihy na stůl.
Jak vaše nakladatelství poznamenal lockdown během pandemie?
Už z našeho názvu je patrné, že nejsme nakladatelství klasického střihu. Ani tak významné krize, jakými byla pandemie či aktuální válka na Ukrajině, na nás paradoxně neměly nijak zásadní či destabilizující vliv. S jistou nadsázkou lze říct, že se totiž Kher na hraně pohybuje od svého prvopočátku – krok k nakladatelství, jež vydává pouze literaturu romských autorů v Česku, které má na svém vztahu k Romům rozhodně co zlepšovat, byl před deseti lety sám o sobě dost odvážný podnik.
Mezi Romy samotnými zase nebyl tento segment romské kultury nijak výrazně známý a tudíž vyhledávaný. Reakce typu Kolik autorů tady vůbec je? Kdo by to četl a kupoval? Jakou to romské psaní asi může mít kvalitu?! byly tehdy poměrně běžné. Naznačovaly, kolik úsilí budou muset autoři a my vynaložit na to, aby časem takové otázky vůbec nepadaly a tvorba romských autorů byla sebevědomá, budila upřímný zájem romské a české společnosti, a konečně doplňovala mozaiku české literatury o tvorbu takřka čtvrtmiliónové a v našem regionu po staletí žijící národnostní menšiny. Tím vším chci říct, že nehledě na společenské výkyvy a nálady musí být takto specializovaný nakladatel v českém prostředí silně odhodlaný a neustále tvůrčí, protože si publikum vytváří takřka od nuly.
Po pandemii přišla válka a zdá se, že s ekonomickou krizí spojenou s Putinovou invazí kupujícím dochází dech. Jak hodně se prodeje vašich knih propadly?
Je to s podivem a nerada bych to zakřikla, ale jako by kolem nás bylo jakési bezpečné vakuum a bezčasí. Zatím každý další vydaný titul přináší nové čtenáře a zvyšuje celkové prodeje. Knihy prodáváme pouhé dva roky (do té doby byly naše knihy zdarma, šlo o dočasnou vývojovou etapu), jsme ale nejspíš pro publikum stále noví, v určitém smyslu neotřelí a přinášíme něco, co v takto koncentrované podobě několika ročně vydaných knih u jiných nakladatelů nenaleznou. K tomu dorůstá generace mileniálů a zvláště generace zet, která je prostá stereotypních narativů o Romech typických pro jejich rodiče, je velmi otevřená, citlivá, světoběžnická, a právě tito lidé tvoří čím dál větší poměr našich čtenářů.
Zvyšuje se i počet kupujících z řad Romů zejména ze střední, intelektuální třídy, mnozí z nich kupují knihy v dobrém slova smyslu manicky – nikoli jeden titul, ale tři, čtyři nebo pět. Dlouhá léta tuto možnost neměli, a tak doslova hltají vše autenticky romské, co jim přináší zdroj informací například o vlastní historii, ale také sebereflexi a hrdost. Abych ale byla fér vůči skladbě publika, čím dál důležitější jsou pro nás například knihovny a některé školy. Z regionů je to jasná zpráva o tom, že v těchto institucích rozhodují o nákupech nových titulů lidé – my jim říkáme „partyzáni“ – kteří dobře chápou smysl romské literární tvorby a pomalu plní regály knihami od Romů. Celý tento mix faktorů přispívá k tomu, že zatím naše prodeje rostou.
Celý článek najdete na webu Reflex.cz, autorka: Kateřina Kadlecová - zde
