Zemřel romský spisovatel Emil Cina

V neděli 20. října ráno zemřel jeden z nejvýznamnějších romských spisovatelů a národních buditelů Emil Cina.

 

Emil Cina se narodil 13. prosince 1947 v Praze-Libni. Jeho předci pocházeli ze Slovenska, z Kurimi u Bardějova, kde vlastnili zemědělské statky a živili se handlířstvím. Je synovcem spisovatelky Ilony Lackové. Ve vysočanském závodu Auto Praga se vyučil frézařem, po vojenské službě, kde sloužil jako tankista, 20 let rozvážel po Praze s otcem a bratrem uhlí. Od 90. let pracoval v Českém rozhlasu Regina se sídlem v Karlíně, nejdříve jako správce budovy, od roku 1992 jako redaktor a moderátor pořadu pro menšiny „Klub dorozumění". Po povodni v roce 2002 až do důchodu, do kterého nastoupil vloni, se po změně vedení ČRo vrátil k práci správce. Jeho velkým koníčkem bylo zahradničení, příroda a romská historie. Žil v Praze s manželkou Věrou, která mu pomáhala s přepisy jeho literárních děl a filmovými překlady.

 

Motivace k tvorbě

„Svými básněmi se snažím povzbudit Romy, aby romštinu nezapomínali. Je to náš jazyk. To, co nás drží spolu, proto se ji snažím uchovat."

 

O díle

Ke psaní jej, stejně jako mnoho dalších, přivedla Milena Hübschmannová. V roce 1990 začala vydávat romský časopis Amaro lav/ Naše slovo, ve kterém mu otiskli první básně. Následovala redaktorská práce v časopisu Sdružení romských autorů Gendalos/ Zrcadlo a navazujícího Nevo romano gendalos/ Nové romské zrcadlo, ve kterých založil a vedl rubriku pro děti Čhavorengere seri/ Dětské stránky. Od roku 1996 spolupracoval s dětským kroužkem Olgy a Ludmily Fečových Čhavorikaňi luma (Dětský svět). V posledních letech přispíval do romského čtrnáctideníku Romano hangos/ Romský hlas a dětského časopisu Kereka/ Kruh, na server Romea.cz, spolupracoval také s nakladatelstvím KHER.

Byl autorem českých a romských textů v knize fotografií Ibra Ibrahimoviče O školara / Školáci. Do romštiny přeložil knihu pohádek pro děti Ludvíka Středy Duhový most. Pořídil český překlad celovečerního filmu Emira Kusturici Černá kočka, bílý kocour (1998), naopak do romštiny převedl některé pasáže filmu Roming (2007).

Výbor z jeho básní a próz vyšel v 9. Bulletinu Muzea romské kultury (2000). Několik veršů složil pro romskou čítanku Amari abeceda, jejíž autorkou byla Milena Hübschmannová. V roce 2002 bylo 9 jeho básní publikováno ve společné sbírce tří autorů pod názvem Legendy, balady a romance národů. V knize Devla, devla! s podtitulem Básně a povídky o Romech se prezentuje dvěma mýty – Pal o manuša, so maribena nakerenas/ O lidech, kteří nevedli Válku a Pal baro kamiben/ O velké lásce. Právě Cinovy příspěvky byly v kritikách na tuto knihu vyzdvihovány jako ty zdařilejší.

Na motivy obrazů benediktinského mnicha Lukase Ruegenberga napsal povídky ze života Romů na Slovensku, jak jej poznal za svých návštěv u příbuzných. Staly se podkladem pro texty knihy Ivan a Dominik (2010).

V roce 1997 byl na Mezinárodní soutěži romské umělecké tvořivosti Amico Rom v italském Lancianu oceněn hned dvěma místy, a to druhým v kategorii prózy a třetím za svou poezii pro děti.

 

Charakteristika tvorby

Emila Cina díky svému dílu i aktivnímu postoji ve vztahu k romskému jazyku náleží k těm nejuznávanějším a nejpopulárnějším z romských aktérů v oblasti kultury. Velmi kvalitní a přínosná byla jeho dlouhodobá práce pro dětské čtenáře, a to nejen ta literární, ale i osvětová. Nikdy nelitoval času ani námahy, aby se při besedách a literárních dílnách setkával s dětmi a mladými lidmi, a podporoval tak vztah k jejich rodnému jazyku.

Emil Cina psal poezii pro děti i dospělé, mytologické pohádky a povídky v romštině a sám si je překládá do českého jazyka.

Jeho básně apelují na Romy, aby se nevzdávali své identity, tzn. svého jazyka. V povídkách ze života, ve kterých prokazuje nejen pozorovatelský talent, ale i životní moudrost a schopnost sebeironie (a z ní pramenící humor), lidem na vlastním příkladu ukazuje, co znamená žít v souladu s romipen. Samostatnou kapitolu tvoří jeho mytologická tvorba, jež se opírá o nejnovější objevy v oboru romské historie.

 

Ke čtení

Milena Hübschmannová: Amari abeceda/ Naše abeceda, Fortuna, Praha, 1998.

Bulletin Muzea romské kultury 9/2000, Muzeum romské kultury, Brno.

Kol. autorů: Legendy, balady a romance národů, O. s. Velká Ohrada, Praha, 2002.

Ludvík Středa: Duhový most/ Le devleskeri phurť, Knihovna Liberec, 2004.

Emil Cina, Ibra Ibrahimovič: O školara = Školáci, Společnost Horymíra Zelenky, Praha, 2005.

Kol. autorů: Devla, Devla! Básně a povídky o Romech, Dauphin, Praha 2008.

Lukas Ruegenberg/Georg Wieghaus: Ivan und Dominik, Kolín nad Rýnem, 2010.

Kol. autorů: Otcův duch a jiné pohádky romských autorů, KHER, Praha 2012

Emil Cina: Leti / Lety, www.kher.cz, Praha 2013

 

Kritické ohlasy

Ještě hlouběji do romské minulosti míří báje-pohádky Emila Ciny, které jsou svojí sugestivností jedním z vrcholů celého souboru.

(Lukáš Holeček, recenze knihy Devla, Devla! – básně a povídky o Romech na www.nekultura.cz, 2008)

 

Cinova poezie kloubí staré a nové způsoby práce s tradičními motivy hledání, smutku i naděje, prýští z napětí mezi tradičními rodovými hodnotami a moderní romskou realitou, zjemňuje a zároveň reflektuje romskou řeč. V básních se střídají nejrůznější hlasy - či snad spíš role: matka a dítě, sirotek, člen komunity i její objektivní pozorovatel, a v neposlední řadě buditel a prorok. I v textech, které promlouvají o štěstí a lásce, převládá nostalgické ladění a život i jeho zánik jsou v nich neoddělitelně prostoupeny. Cinova básnická tvorba je nepatetická, plastická a živá i tehdy, směřuje-li k otevřenému apelu, nejpůsobivější a nejsdělnější jsou však patrně autorovy syrové detailní průřezy do temného prostoru strachu a beznaděje.

(Alena Scheinostová v článku E blaka andre romaňi poezija/ Okno do romské poezie na www.iliteratura.cz, 2008)

 

Autorka textu: Lenka Jandáková (publikováno na Romea.cz, 15. 11. 2010)

 

 



TOPlist