Alena Scheinostová: Internet dostává romské psaní k jeho čtenářům

Novelou Ireny Eliášové Listopad, jež byla pokřtěna v rámci letošního festivalu romské kultury Khamoro, o sobě opět dalo více vědět internetové nakladatelství KHER. Od loňského dubna na jeho webu dostávají prostor romští autoři. Šéfredaktora Lukáše Houdka jsme se zeptali, jak online nakladatelství ovlivnilo romskou literární scénu a jaké vyhlídky má na další rozvoj.

 

iLiteratura: Jak hodnotíte po roce trvání úspěšnost KHERu?

Lukáš Houdek: Můžu říct, že ten rok předčil naše očekávání. Naším hlavním cílem bylo vytvořit fungující platformu pro romské autory a ty, kteří se jejich dílem zabývají, a dát jim tak prostor k vlastní tvorbě a prezentaci. Současně jsme doufali, že si KHER najde čtenáře nejen mezi romisty, ale i mezi běžnými konzumenty literatury včetně Romů. A to se myslím docela povedlo.

Otázkou je, co znamená být úspěšný. Pro nás to je několik ne úplně zlých recenzí na naše dvě elektronické knihy – soubor autorských pohádek Otcův duch a právě Listopad, pozitivní ohlasy od čtenářů, ale také kvantitativní ukazatele, ačkoliv ty samozřejmě nic neříkají o samotné kvalitě publikací: Otcova ducha si stáhlo už přes 2200, Listopad kolem 1000 čtenářů a náš web, kam pravidelně umisťujeme nová díla romských autorů, navštěvuje v průměru sto dvacet čtenářů týdně. Je to pro nás skvělá informace, že se nám aspoň částečně podařilo prolomit propast mezi autorem a čtenářem. Většina děl romských autorů se totiž doposud potýkala s problémy s distribucí a dostupností, zejména v menších městech. Je vidět, že internet opravdu umožňuje těmto problémům čelit.

 

iLiteratura: Romská literatura nicméně stále ještě má určitý přídech záležitosti pro fajnšmekry. Nebo se „nízkoprahovému" KHERu podařilo překonat i toto úskalí? A jaký ohlas mají veřejná čtení, která také pořádáte?

Lukáš Houdek: Odhadujeme to podle reakcí na našem facebookovém profilu, který je naším hlavním komunikačním kanálem. Dnes má doma internet i spousta Romů žijících v sociálně vyloučených lokalitách, pro řadu Romů je běžnou součástí života, zejména pokud část rodiny žije třeba v zahraničí. Mnoho z nich by patrně do knihkupectví pro knihu romského autora nešlo, ale v momentě, kdy je taková tvorba dostupná zdarma na internetu, je to něco jiného. Takže víme, že dostat tvorbu romských autorů také mezi samotné Romy se nám skutečně podařilo.

Ještě více tomu napomohl Listopad – jednoduchý dramatický příběh, červená knihovna, čtení dobře přístupné i pro nezkušené čtenáře. Dostávají se k nám informace, že knihu přečetla už i řada běžných neromských čtenářů, mimo jiné díky pro nás významné spolupráci se servery eReading.cz, Palmknihy.cz apod., které ji nabízejí ve svých obchodech zdarma.

Naše veřejné akce se setkávají s pozitivní odezvou. Naprosto nám vytřel zrak křest naší prvotiny Otcův duch, na který do pražského Era světa dorazilo přes sedmdesát lidí, a v sále tak museli návštěvníci stát. I na jiné akce dochází čím dál více publika a také je stále více institucí, které s námi chtějí spolupracovat. Podle mě hlavně proto, že v posledních letech ubývá neprobádaných literárních vod, a romská literatura tak začíná být poměrně v kurzu.

 

iLiteratura: Jaká kriteria musí splňovat autor, který chce na KHERu publikovat?

Lukáš Houdek: Většinou to funguje tak, že texty, jež nám autoři zasílají k otištění, projdou rukama několika redaktorů a ti se dohodnou, zda budeme příspěvek publikovat. Upřednostňujeme texty v romštině, případně romsko-české verzi, upřímně řečeno se nám jich ale schází velmi málo. Většina autorů píše v češtině. Je-li autor Rom, nebo není, to samozřejmě nezkoumáme, vycházíme z toho, jak se sám cítí.

 

iLiteratura: Jednou z idejí KHERu je představit čtenářům nové a „neokoukané" romské autory. Nakolik se to daří?

Lukáš Houdek: Několik úplně nových nebo doposud téměř neznámých autorů jsme už „objevili". Například Iveta Kokyová, na niž nás upozornila publicistka Saša Uhlová, nebyla až do spolupráce s naším nakladatelstvím známá téměř vůbec. Nové a neokoukané jsou také dvě dámy, které vystupují pod pseudonymy – prozaička Ema Lásková a básnířka Lenka Čenčová. Právě tyto dvě autorky vzbudily poměrně velký zájem čtenářů, kteří často píší s tím, že chtějí zjistit, o koho přesně jde.

 

iLiteratura: Co vaše autory – kromě pociťovaného romství – spojuje?

Lukáš Houdek: Nejvíce asi touha podělit se o příběhy, které jim vyprávěli jejich rodiče nebo prarodiče, které někdy někde slyšeli, případně o zážitky z dětství, na kterých by ilustrovali, jak to mezi Romy chodí. Nezávisle na sobě takové cykly tvoří Iveta Kokyová, Eva Danišová, Jana Hejkrlíková a další. V posledních letech však vzniká také individualizovaná tvorba, jejímž cílem není opěvovat tradiční romské hodnoty nebo důležité osoby autorova života, ale podělit se o intimní prožitky, pocity a emoce. Čím dál častěji se setkávám též s tím, že autoři pracují na vlastních fiktivních tématech, například Eva Danišová v novele Mít někoho svého. U několika autorů a autorek jsem zažil, že postupně odmítají nálepku romského autora a chtějí se časem vydat směrem majoritní literatury, respektive obstát v souboji s ostatními autory na základě literárního talentu, a ne proto, že jsou Romové.

 

iLiteratura: KHER je z principu nevýdělečná platforma. Jak se vám daří obstát? Budete i nadále texty dávat čtenářům k dispozici zdarma? Neplánujete zavést ani honoráře pro autory?

Lukáš Houdek: To je jedna velká otázka. KHER vznikl z čirého nadšení pro věc, ukazuje se ale, že přes rostoucí zájem veřejnosti je shánět peníze pro publikování romských děl čím dál těžší. Veškeré naše aktivity tudíž všichni zainteresovaní dělají dosud zcela zdarma. Upřímně musím přiznat, že nevím, jak dlouho bude taková činnost v takovém rozsahu možná, jak pro autory, tak pro editory, korektory atd.

Honoráře pro autory se odvíjejí od toho, zda se podaří na tu kterou knihu sehnat peníze. V tuto chvíli tedy spolupracujeme s těmi autory, kteří i přesto mají zájem u nás vydávat a jít s kůží na trh. V okamžiku, kdy bychom stahování knih zpoplatnili, výrazně nám ubude čtenářů a to si nemůžeme dovolit. Navíc by se z nás stal v podstatě podnikatelský subjekt, což nechceme. Nicméně je dost možné, že v budoucích letech budeme muset celý systém přehodnotit. Bude záležet i na tom, jak bude fungovat trh s elektronickými knihami a jak hladoví budou čtenáři po romské literatuře.

 

Celý rozhovor naleznete na stránkách iLiteratura.cz

 



TOPlist