Lajla Žigová: Dřevěná kráva / Kaštuňi gurumňi

Byla nebyla jedna gádžovská vesnička. V ní žil i chudý Rom, neměl vůbec nic. Za to gádžové měli mnoho zvířat. Byl z toho velice smutný. A tak si jednou usmyslel, že si vyřeže dřevěnou krávu na kolečkách. Jak řekl, tak i udělal. Kráva vypadala jako živá.

 

Ráno, když šel pastýř pást sedlákům krávy, dal mu Rom také tu svou. Pastýř krávu vzal a šel na pole. Jde dolů z kopce a kráva za ním. Jde do kopce, ale kráva nechce. I začal pastýř krávu bít. Tolik ji tloukl, až ji rozbil.

 

Večer vede pastýř krávu zpátky k Romovi. Ten se rozhněval, že mu krávu zabil. Chtě nechtě pastýř musel Romovi dát svoji kravku. Na to se vypravil do krčmy a vše tam vyprávěl. Gádžové se rozhněvali a domluvili se, že Romovi krávu zabijí. Jak řekli, tak udělali. Krávu zabili, maso snědli, jen kůži nechali.

 

Když Rom ráno vstal, vidí, kráva je mrtvá! Jen kůže z ní zůstala. Dal se do pláče. Litoval, že zas nemá vůbec nic. I řekl si: „Půjdu do světa a tam kůži prodám," a šel.

 

Bezmála rok chodil po světě, ale kůži ne a ne prodat. Nikdo ji nechtěl. Už si Rom říkal, že půjde domů. Vtom ale došel ke hřbitovu a zahlédl tam starý kříž. Sedl si pod něj a začal plakat. Ale co neslyší? Někdo mu našeptává: „Já od tebe tu kůži koupím." Rom se ohlédne, ale nikoho nevidí. Podívá se na starý kříž a ptá se: „To ty jsi říkal, že chceš mou kůži?" A jak foukal vítr, kříž se kymácel z jedné strany na druhou a Rom si myslel, že mu tak kříž odpovídá. Nechal tedy kůži ležet vedle kříže a povídá: „Nechám ti ji tady a zítra si přijdu pro peníze."

 

Brzy ráno se Rom vydal zpátky ke kříži. Kouká, kůže ani peníze nikde! Vzteky začal do kříže bušit tak, až se celý skácel. A vtom co nevidí! Pod křížem plná mísa zlata. Vzal ji, poděkoval a vypravil se k domovu. Koupil si krávy a stal se z něj zámožný Rom, dokonce bohatší než všichni gádžové z vesnice.

 

 

Kaštuňi gurumňi

 

Has na has, jekh gadžikano gavoro. Maškar lende bešelas jekh čoro Rom. Has igen čoro, ňič les na has. Savore gadžen has džvirina u les na has ňič. Pejľa leske igen phares. Jekhvar leske aviľa pre goďi, hoj peske kerela kaštuňi gurumňi pro kereka. Sar phenďa, avka kerďa. E gurumňi dičholas, sar bi avelas džiďi.

 

Tosara, sar džalas o pastiris te pasinel le gadženge le gurumňen, ta leske diňa o Rom peskra gurumňa. O pastiris la iľa u gejle pre maľa. Džan, džan tele le plajiha – e gurumňi džal. Džan upre le plajiha u e gurumňi na kamel te džal. Chudňa la o pastiris te marel, avka la marlas, dži la phagerďa.

 

Raťi anel o pastiris la gurumňa le Romeske. O Rom choľisaľiľa, hoj leske o pastiris la gurumňa murdarďa. Či kamelas či na kamelas, mušinďa o pastiris leske te del peskera gurumňa. Paľis gejľa o pastiris andre karčma u phenďa le gadženge, so pes leske ačhiľa. O gadže choľisaľile u dovakerde pes, hoj le Romeske la gurumňa murdarena. Sar phende, avka kerde. La gurumňa murdarde, o mas latar chale ča e morči mukhle.

 

Tosara o Rom ušťiľa u dikhel, hoj e gurumňi murdarďi. Chudňa te rovel. Has leske igen pharo, hoj les pale nane ňič. Phenďa peske: ,,Džava andro svetos u odoj morči bikenava." Iľa e morči u gejľa.

 

Phirelas pal o svetos maj jekh berš, aľe e morči našťi bikenlas. Ňiko la na kamelas. Imar peske o Rom phenďa, hoj džala khere. Džal, džal, dži avľa ko cinteris. Dikhľa odoj purano kerestos. Bešľa peske tel o kerestos u chudňa te rovel. So na šunel? Vareko leske phenel: ,,Me tutar cinava e morči, me la cinava." Dikhel pal peste, ňikhaj ňiko. Dikhel pro kerestos u phučel lestar: ,,Oda tu phenďal, hoj tu kames miri morči?" U sar phurdelas e balvaj, o kerestos perelas jekha seratar pre aver. O Rom peske duminďa, hoj o kerestos leske avka odphenel. Mukhľa leske e morči odoj u phenďa: ,,Me tuke la kadej mukhava u tajsa avava vaš o love."

 

Sig tosara avľa. Dikhel, e morči aňi o love ňikhaj! La bara choľatar marlas andro kerestos dži o kerestos na pejľa. U so o Rom na dikhel! Tel o kerestos sas pherďi piri somnakaj. Iľa la, paľikerďa u gejľa khere. Khere peske cinďa le gurumňen u has lestar nekbarvaleder Rom, mek buter sar o gadže andro gav.

 

 

Pohádka vyšla ve sbírce Otcův duch a jiné pohádky romských autorů.

Celou publikaci si můžete v PDF stáhnout zde.

Kindle verze ke stažení zde.



TOPlist