Vzpomínka na Milenu Hübschmannovou

Připomenutí tvorby významných básníků a básnířek při příležitosti letošního Mezinárodního dne romštiny dnes uzavřeme vzpomínkou na osobnost, která již byla několikrát zmíněna. Její vliv na formování romské literatury byl totiž naprosto zásadní. Od 60. let navzdory státním asimilačním představám o „občanech cikánského původu“ usilovně prosazovala, že Romové mají právo na svou kulturu, na svůj jazyk. V září uplynulo 15 let od smrti MILENY HÜBSCHMANNOVÉ, indoložky, zakladatelky romistiky na Filozofické fakultě UK, neúnavné podporovatelky romského etnoemancipačního hnutí a hybatelky rozvoje romské literatury.

 

Vybrali jsme dvě citace, které svědčí o nadčasovosti jejích myšlenek. Milena Hübschmannová na nás studenty dokázala přenést své nadšení, a tak nepřestává inspirovat a vybízet Romy: „Napište to!“

 

Je nám ctí kráčet v jejích stopách!

 

„Neromský čtenář se z romské literatury může dovědět to, jak Romové žili, jak žijí, co cítí, o co usilují. Někdy anebo někdo nebude potřebovat ani vlastní čtenářskou přípravu na odlišnou estetiku vyjádření – díla romské literatury jej osloví sama.“

 

„Dnešní člověk se začíná opět vracet k prostotě a jednoduchosti. Záměrná nesrozumitelnost, zašifrovanost a určitá bezradná agresivita současného umění začíná být lidmi vnímána stále víc jako odstrašující. Proto, alespoň já to tak cítím, může romská literatura nabízet možnost návratu k elementárnímu řadu, integrovanosti, souručenství.“

 

Úryvky pochází z knihy Černobílý život (2000) a časopisu Tvar (článek Přijmout to strašné stigma z roku 1996)

 

 

 

Foto: Obálka knihy Milena Hübschmannová ve vzpomínkách, kterou vydala ROMEA, o. p. s., v roce 2006.

 

 

 



TOPlist