Jan Döme Horváth: Soske / Proč

4. června tohoto roku navždy odešel básník, překladatel, novinář a aktivista Jan Döme Horváth. Jako recitátor při různých pietních a slavnostních příležitostech, na nichž své básně pronášel před romským i českým publikem zásadně v jejich romské verzi, vytrvale propagoval a obhajoval existenci romštiny ve veřejném prostoru.

Svou poslední povídku napsal a publikoval v knize O mulo! Povídky o duchách zemřelých, kterou vydal Kher. Námi uveřejněná báseň pochází z prvního polistopadového romského časopisu Lačho lav č. 1/1990.

 

Bylo nám ctí!

 

 

Jan Döme Horváth

 

Soske?

 

Phučav tumendar, kedvešne manuša,

      soske?

Telepheniben, nakamiben –

abo jekhetaniben?

Korkore – či savore?

Jekh phuv! Jekh Kham

pre parni sarna

he pre kaľi ruža labol.

Den tumenge o vast,

phuteren tumaro jilo!

Manuš manušeske ruv?

Na! Phraloro! Sem phrala san!

Den tumenge o vasta!

Imar šoha buter parno – kalo!

Ezer berš rodas amari phuv,

ezer berš rodas amaro than,

ča arakhľam les imar?

Hi, imar les arakhľam!

Adaj, adaj khere sam.

      Akor soske

tumen san tumen – amen sam amen

      Na!

savore jekhetane

      ča amen!

 

 

Proč?

 

Ptám se vás, lidé drazí,

      proč?

Ponížení, nenávist a zášť –

anebo spolupráce, radost?

Dohromady – či zvlášť!

Jedna zem. Jedno slunce

pro bílou laň

i pro černou růži svítí.

Podejte si ruce

a otevřete svá srdce

Člověk člověku vlkem?

Ne! Bratři, bratři jsme!

Ruce si podejme!

Už nikdy více černý – bílý!

Tisíc let hledáme svou zem,

tisíc let svůj domov hledáme

a našli jsme ho snad?

Našli! Tady jsme doma. Ptám se pak

      proč

vy jste vy – a my jsme my

      Ne!

všichni spolu na zemi

      jsme my!

 

(přeložil autor)

 

 

 

 

 

 

 

 

 



TOPlist