Dvacet romských autorů přispělo do sbírky na duchařské téma

Jednadvacet autorů se inspirovalo tradovanými příběhy, osobními prožitky a vlastní představivosti a přispělo na výzvu nakladatelství Kher do společné sbírky O mulo! Povídky o duchách zemřelých. Česko-romsko-slovenskou sbírku doplňují ilustrace Martina Zacha.

 

Historky o mulech, duchách mrtvých, odrážejí duchovní svět Romů a jejich víru v posmrtný život. Mezi Romy se stále běžně vyprávějí a plní důležitou sociální a kulturní funkci.

 

„Autoři této sbírky pocházejí z různých sociálních vrstev, jsou mezi nimi studenti, ženy v domácnosti, penzisté, zaměstnanci státní správy, ale jedno mají společné se všemi Romy – víru v muly,“ říká editorka knihy Karolína Ryvolová. „Svými příspěvky, které zaslali bez nároku na honorář, nám dokázali, že tradice vyprávění duchařských příběhů spojených se smrtí a umíráním je stále živá a snad v každé rodině se takový příběh předává,“ dodává ředitelka nakladatelství Radka Patočková a upozorňuje na postřeh Saši Úhlové, autorky doslovu, že na muly věří i vzdělaní a zcela integrovaní Romové.

 

„Romové si stále velmi zakládají na projevení úcty zemřelým, na správném rozloučení se svými blízkými. Například vartování je spjaté s řadou rituálů, někdy hraničících s magickými praktikami, v nichž je vždy přítomná víra ve vyšší moc,“ upozorňuje Eva Danišová, autorka předmluvy a jedné z povídek. Společným jmenovatelem příběhů o mulech, takzvaných hororek, je podle ní přesvědčení, že mrtví s námi mohou komunikovat, varovat nás stejně jako nás přivést do záhuby a zjevovat se v různých podobách našich zesnulých příbuzných a známých.

 

Na letošní květnovou otevřenou literární výzvu nakladatelství Kher zareagovala řada zkušených i začínajících autorů, kteří tak dokazují, že romská literatura je po letech útlumu opět na vzestupu. Editorky nakonec do knihy zařadily povídky dvaceti romských autorů – jsou jimi Nikola Beljajevová, Eva Danišová, Monika Duždová, Irena Eliášová, Olga Fečová, Ilona Ferková, Erika Godlová, Jana Hejkrlíková, Jan Horváth, Brigita Horváthová, Judita Horváthová, Rena Horvátová, Dana Hrušková, Mária Hušová, Iveta Kokyová, Renata Kováčová, Eva Kropiwnická, Stanislava Miková, Stanislava Ondová, Květa Podhradská – a Daniela Obšasníková, která není etnickou Romkou, ale mezi Romy strávila část svého dětství.

 

Kniha je rozdělena do tří oddílů. V prvním nazvaném Věřte, nevěřte autoři s duchařským tématem pracovali volně a zpracovali ho do moderní povídky, i když někteří s čitelným odkazem na folklorní žánr. Pod titulem druhého oddílu U Romů se vypráví najde čtenář často velice staré tradované příběhy, které stále mezi Romy kolují. Na jejich předávání vzpomíná například jedna z autorek Eva Kropiwnická: „Když jsem byla malá holčička, chodili k nám staří Romové a povídali nám všelijaké příběhy o mrtvých. My děti jsme jim naslouchaly s napnutýma ušima. Byly to krásné příběhy o tom, že je viděli nebo že se jim zjevovali a někdy je i varovali, aby se jim nic zlého nestalo.“ Poslední oddíl Na vlastní kůži obsahuje povídky založené na autentickém životním zážitku autorů. „Mou inspirací byly jednoznačně vzpomínky na mou babičku a rodiče. Příběh mohl být i fiktivní, ale pro mě by v tom okamžiku ztratil na opravdovosti. A protože jsem byla při úmrtí svých blízkých, věděla jsem, že je to přesně to, o co se chci se čtenáři podělit,“ vysvětluje autorka Květa Podhradská svou volbu.

Sbírka je současně ukázkou pestrosti jazykové výbavy Romů. Deset z dvaceti autorů zvolilo jako primární jazyk díla romštinu – jazyk, do něhož se sice narodili, v němž vyrostli, slýchávali v něm vyprávění, avšak během školní docházky se neučili jeho pravopis a tuto dovednost museli získat vlastním přičiněním. Tyto povídky Karolína Ryvolová opatřila českým překladem. Část autorů použila jako jazyk díla češtinu, tři texty vznikly ve slovenštině.

 

Kniha byla vydána díky grantu Úřadu vlády a úspěšné crowdfundingové kampani na Hithit.cz, kterou podpořilo 205 dárců částkou 142 150 Kč a jejímž záměrem bylo také rozšířit povědomí o současné romské literatuře. Podpořili ji například herci Bára Hrzánová, Jan Cina nebo hudebník Mário Bihári.

 

Romsky psaná literatura na našem území začala vznikat na konci šedesátých let minulého století jako součást etnoemancipačního hnutí, jehož vznik umožnily události pražského jara. Možnost svobodně publikovat získali Romové až po roce 1989.

 

 

Vydání knihy je částečně financováno Úřadem vlády ČR v rámci programu Evropské charty na podporu regionálních a menšinových jazyků.

 

 

 

 

 



TOPlist