Romští autoři na Tabooku zavedou posluchače na pomezí světů

I letos se na prestižním táborském knižním festivalu Tabook představí nakladatelství romské literatury Kher a romští autoři, a to v pátek 4. října od 21:00 do 22:30 v kavárně Jednota (v ulici Kostnická 158/1), kde se bude konat autorské čtení Ilony Ferkové, Eva Danišové a Dany Hruškové. Ty představí své duchařské povídky z připravované knihy O mulo! Povídky o duchách mrtvých a zároveň přečtou strašidelné až hororové příběhy klasiků romské literatury Gejzy Demetera (1947–2015) ze sbírky O mule maškar amende a Eriky Oláhové (1957) z knih Matné zrcadlo a Nechci se vrátit mezi mrtvé.

 

Program pro veřejnost sestává z bloku, který je koncipován jako jakýsi hloubkový průzkum jednoho tématu a několika fenoménů. Jedna z povídek chystané knihy, a to Čačipen/Pravda Judity Horváthové, vyjde v romsko-českém znění v tištěném festivalovém bedekru, který téma a jeho vazbu na hosty festivalu rozpracovává.

          „Hlavní téma letošního osmého ročníku zní Na konci světa a romské příběhy návštěvníky festivalu možná přesvědčí, že mezi naším světem a světem „těch druhých“ se občas stírají,“ přibližuje koncept romského pořadu jeho moderátorka Karolína Ryvolová.

         Jedním z čestných hostů festivalu je romská aktivistka, hudebnice a sbormistryně Olga Fečová, která bude reprezentovat fenomén Vypravěči.

 

Tabook je festival a mezinárodní setkání kvalitních malých nakladatelů, festival obrazové knihy, ilustrace a knižních profesí, který pořádá v Táboře od roku 2012 Nakladatelství Baobab a GplusG. Letos se bude konat 3.–5. října.

         Je specifický zaměřením na autorskou ilustraci a fenomén obrazové knihy. Jeho nedílnou součástí jsou výstavy nejzajímavějších osobností evropské i české ilustrátorské scény s přesahy k volnému umění. Podstatná je i dlouhodobá spolupráce s nadací Miroslava Šaška, která na Tabooku každoročně uděluje tři významná ilustrátorská stipendia.

         Festival připravuje také vzdělávací programy pro střední a základní školy a odborné semináře pro profesionály z řad knihkupců, knihovníků, učitelů ad.

 

Autorské čtení je částečně financováno Programem na podporu integrace příslušníků romské menšiny Ministerstva kultury ČR.

 

 

Olga Fečová (1942) pochází z Humenného na Slovensku, vyrostla v romské osadě v Kochanovcích a v roce 1947 odešla s rodiči do Prahy, kde se provdala za významného hudebníka Jozefa Feča, se kterým od 90. letech vedla dětský soubor Čhavorikaňi Luma a další taneční a divadelní kroužky pro děti. Řadu let působí jako asistentka pedagoga na základní škole a pomáhá svým dcerám, dočasným pěstounkám, s péčí o svěřené děti. Žije v severočeské Krupce a je vůdčí osobností tamní skupiny romské feministické sítě Manushe, kterou zaštiťuje organizace Slovo 21. Je držitelkou ocenění Roma Spirit 2016 za přínos pro romskou kulturu.

 

 

Ilona Ferková (1956) se narodila a žije v Rokycanech, kde po základní škole pracovala v dělnických profesích. Od 80. let byla zapojena v romském emancipačním hnutí, v 90. letech založila česko-romskou mateřskou školku. Kvůli těmto aktivitám čelila výhrůžkám, které ji donutily s rodinou emigrovat na několik let do Velké Británie. Debutovala v roce 1992 povídkovou knihou Mosarďa peske o dživipen anglo love (Zkazila si život kvůli penězům), následovala sbírka Čorde čhave / Ukradené děti (1996), v časopise Romano džaniben publikovaná próza Kalo, či parno / Černý, nebo bílý (2000) nebo Vakeriben pal e Anglija / Příběhy z Anglie (2008). Píše sociálně kritické povídky, ale zároveň, jako například v nejnovější dvojjazyčné knize Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (2018), aktualizuje tradiční motivy romské lidové slovesnosti.

 

 

Eva Danišová (1959) pochází z České Třebové, kde po základní škole začala pracovat na dráze. V roce 2004 absolvovala na Evangelické akademii v Praze dálkové studium střední sociálně právní školy. Od konce 90. let pro romská periodika připravuje překlady do romštiny. Působila jako sociální pracovnice na Městském úřadě v Ústí nad Orlicí či jako terénní pracovnice v nízkoprahovém centru ve vyloučené lokalitě ve Vysokém Mýtě. Ve své tvorbě čerpá z příběhů své rodiny a vlastního dětství, ve sborníku Slunce zapadá už ráno (2014) publikovala novelu Mít někoho svého.

 

 

Dana Hrušková (1968) je mezi romskými autory nováčkem. Pochází z Hořic, vystudovala střední ekonomickou školu v Jičíně, začala pracovat jako laborantka v cukrovaru, poté jako vedoucí provozu v mlékárně v Novém Bydžově, několik let podnikala. Dnes žije v Praze, kde pracuje jako sociální pracovnice Úřadu městské části Praha 14. Debutovala na stránkách nakladatelství Kher pod pseudonymem Ema Lásková milostnými povídkami (Láska až za hrob, Láska se dneska špatně hledá). Ve své tvorbě také využívá tradičního žánru strašidelné povídky s motivy mulů – duchů mrtvých.

 

 

 

 

 



TOPlist