Romea.cz: V Rudolfinu se četlo z děl romských autorů

Nakladatelství romské literatury KHER a organizace ROMEA připravily pro návštěvníky oslav Mezinárodního dne Romů v pražském Rudolfinu setkání s romskou literaturou. Čtení z děl Ilony Ferkové a Andreje Giňi v podání Jana Ciny, knihovna děl romských autorů i nabídka aktuálních knižních titulů tvořily doprovodný program hudebních oslav pořádaných Českou filharmonií a zpěvačkou Idou Kelarovou, sbormistryní vystupujícího sboru Čhavorenge (odkaz na reportáž ZDE).

 

Novorenesanční budova Rudolfina patřila v nedělní odpoledne a v pondělní podvečer nejen hudbě, ale poprvé i romské literatuře. „Oslavy tohoto svátku se dosud spojovaly převážně s hudbou a tancem. Letos dostala důstojný prostor i díla romských literátů, kteří svojí tvorbou rovněž vzdávají hold kultuře Romů – píší v romštině, přispívají k jejímu uchování, rozvoji a šíření, bohatě čerpají ze zdrojů romské historie. Prostřednictvím svého psaní srozumitelně a mnohovrstevnatě otevírají čtenářům svět Romů,“ uvedla Radka Patočková z nakladatelství KHER.

 

Jan Cina: Jsem rád, že oslava Romů je oslavou kultury skutečně ve všech jejich formách.

 

Literární program zahájila povídka Andreje Giňi Bijav (Svatba) z knihy Paťiv. Ještě víme, co je úcta, kterou vydalo nakladatelství Triáda. Na čtyřicet posluchačů se díky vtahujícímu přednesu herce Jana Ciny přeneslo mezi romské muzikanty na východoslovenském venkově, které uprostřed válečné zimy potkalo štěstí v podobě svatby slovenského sedláka. Zazněla i autorova autentická romština z CD Andrej Giňa, které vydala Triáda v edici autorského čtení Hlasy.

 

Giňovo dílo bylo k této události zvoleno z několika důvodů, neboť nebyl „pouze“ spisovatelem a propagátorem tvorby v romštině, ale i známým muzikantem a pořadatelem kulturních akcí – významným hybatelem emancipace Romů nejen na Rokycansku. „Naše kultura přešlapuje na místě,“ uvedla moderátorka Karolína Ryvolová pasáž z Giňova odvážného článku z 80. let, kterým nesmlouvavě popsal neblahý stav, v němž se nacházeli Romové v bývalém Československu, a navázala, „on se nebál v této době projevit svůj názor a ihned po roce 1989 se čile zapojil do všech možných struktur a organizací a vždy horoval za zachování romipen.“

 

Zájem o romskou literaturu mezi Romy roste

 

Neméně záslužné aktivizační práci, zaměřené na vzdělávání dětí a emancipaci romských žen a za kterou byla vyznamenána Cenou Olgy Havlové, se od 90. let věnuje Ilona Ferková, jíž patřila druhá část programu. Shodou okolností Giňova neteř se jako první nezdráhala psát o problémech Romů (závislost na automatech, lichva) či následcích protiromské komunistické politiky (sterilizace žen). Že se Ferková nevyhýbá reflektovat ani dnešní dobu dokazuje titulní tragikomická postava romského bezdomovce Kaštánka z její poslední knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny z dílny nakladatelství KHER. „Romové nikdy moc nečetli, až nyní ale vidím, že je mezi Romy o romské knihy skutečně zájem. Prosby o zaslání mi přichází od Romů až z Anglie a Holandska,“ uvedla Ilona Ferková, která prozradila, že ji nebývalý zájem o její poslední knihu motivoval k přípravě dalšího díla.

 

Jedinečným zážitkem byl pro posluchače zkušený přednes obou děl v podání Jana Ciny. Pro Cinu bylo toto setkání s romskou literaturou iniciační, sám podle svých slov totiž dosud žádnou knihu Romů nečetl, dílo svého strýce, Emila Ciny, znal z jeho autentického vyprávění. „Nyní odsud odcházím plný zážitků, obě knihy jsou pro mě hrozně zajímavé – jedna folklorní až historická, druhá spojuje romské archetypy se současností. Jsem rád, že oslava Romů je oslavou kultury skutečně ve všech jejich formách,“ uvedl na konci literárního programu.

 

Literární čtení doplňovala knihovna romské beletrie a nabídka posledních knižních titulů romských autorů, které vydala nakladatelství Triáda, Triton, Knihovna Václava Havla a KHER. „Zájem vzbuzovaly romské pohádky Gejzy Demetera či memoáry Eleny Lackové, které zachycují předválečný život Romů a čerpají z folklorní tradice, ale i současná, často autobiografická výpověď dnešní silné generace romských autorek spojených sborníkem Slunce zapadá už ráno, novinka romsko-arménské autorky Oksany Marafiotiové žijící v USA či právě kniha Ilony Ferkové,“ zhodnotila Lenka Jandáková z organizace ROMEA.

 

www.romea.cz, 10. 4. 2019, článek naleznete zde

 

 

 

 

 



TOPlist