Iveta Kokyová: Prosím, nějaké hodně sprosté slovo by nebylo?

Se spolužákem se vracíme ze školního bufetu zpět na přednášku. Před dlouhou chodbou otevírám dveře, spolužák jde za mnou a elegantně, jak je jeho zvykem, přidrží dveře starší dámě, která vchází za ním. Tipovala bych, že je na studiích třetího věku.

„Něch sa páči,“ pronese mladý muž.

„To je hezký, slyšet po tolika letech slovenštinu. Jak krásně zní!“ odpověděla starší žena.

„Áno, v slovenčine je harmónija, znie ako zurčiaci potok, je ako med.“

Společně procházíme chodbou, ujdeme pár kroků, když se najednou žena zastaví a má podivnou prosbu.

„Mohu vás o něco poprosit? Mohl byste mi říct nějaký hodně sprostý slovo ve slovenštině?“

Její prosba mne zarazila, z počátku jsem nechápala. Myslela jsem, že vtipkuje. Ovšem spolužák bez nějakého delšího přemýšlení, jako by se ho dotazovala ,Nevíte kolik je hodin?‘, automaticky odpověděl: „Kokot!“ Paní po něm zopakovala: „Kokot!“ Myslela jsem, že tázaný bude mít ostych, vzhledem k jejímu pokročilejšímu věku. Odpověděl naopak velice rád a ochotně.

„A mohl byste mi říct ještě nějaký sprostý slovo?“ Opět bez váhání: „Ty vyjebaný kokot!“ V tu chvíli jsem myslela, že se smíchy potrhám.

Paní, jako by opakovala frázi ,Koupila jsem si rohlíky‘, začala vykřikovat na celou univerzitu. Vedle nás seděly na lavičce dvě mladé studentky, které se účastnily celého rozhovoru a smály se pod vousy, okolo procházela spousta lidí, kteří valili oči a mysleli si kdovíco. S nádechem a hezky od plic, aniž by si uvědomovala význam, opakovala ,Ty vyjebaný kokot!‘ pořád dokola.

Závěrem se nám paní svěřila, že nad ní bydlí nějací Slováci, kteří v domě dělají kravál; takže se chystá, že u nich zazvoní a sdělí jim tuto krásnou větu, kterou ji na univerzitní půdě naučil můj spolužák.

Když jsem se dotazovala, proč to té starší ženě řekl, odpověděl: „Myslím si, že není dobře, aby nám někým bylo zakazováno mluvit vulgárně. Vulgarizmy patří do našeho života, jsou živou součástí jazyka.“

 

 

Varesavo but džungalo lav bi na avelas?

 

Le rakleha, so leha phirav andre škola, avas pale andral o bufetos pre prednaška. Anglal e bari chodba kerav o vudar, o raklo avel pal mande the paťivales, sar hin leskro sikhľipen, chudel o vudar la phura raňake, so avel pal leste. Phenavas bi, hoj hiňi pro sikhľiben perdal e trito generacija.

„Aven andre,“ phenel o terno murš.

„Avka šukares te šunel pal ajci berša slovensko čhib. Sar šukar šunďol!“ odphenďas e phureder džuvľi.

„Hi, andre slovensko čhib hin harmonija, šunďol sar te bi e len giľavelas, sar medos.“

Jekhetane predžas chodbaha, geľam čepo kroki, kana ňisostar ňič e džuvľi terďarel the hin la čudno mangipen.

„Šaj tumen varesoste mangav? Šaj bi mange phenenas but džungalo lav, koda nekdžungaleder andre slovensko čhib?“

Lakro mangipen na užaravas. Peršo koleske na achaľuvavas. Džanľom, hoj pheras kerel. O raklo bije kada te užarel, sar te bi lestar phučľalas: „Na džanen keci ori?“ minďar odphenďas: „Kokot!“ E gadži pal leste phenďa: „Kokot!“ Mišľinavas, hoj o phučkerdo pes ladžala te odphenel, bo e gadži has phureder. Aľe jov pre visa igen rado odphenďas.

„Šaj bi mange mek varesavo džungalo lav phenenas?“ Hinke bije mišľa: „Ty vyjebaný kokot!“ Androda mišľinavas, hoj andro asaben pukinava.

E raňi, sar te bi phenelas „Cinďom mange šingora“, chudľas te kerel vika pal calo univerzita. Paš amende bešenas pre lavka duj terne študentki, so sa šunenas the asanas počoral, pašal predžalas but džene, so poravnas o jakha the ko džanel, so peske mišľinenas. Šukare dichoha the andral o parne buke, te bi na džanelas, so kala lava hin „Ty vyjebaný kokot!“ phenelas pale pal peste.

Paľis amenge phenďas, hoj upral late bešen varesave Slovaka, so keren andro kher vika; ta pes pre lende richtinel, hoj ke lende harangozinla the phenela lenge kala šukar lava, so la sikhaďas pre univerzitno phuv raklo, so manca phirel andre škola.

Kana lestar phučľom, soske kola phura raňake phenďas, odphenďas: „Mišľinav mange, hoj nane lačhes, kaj varekastar amenge te avel avridino te na del džungales duma. Kala džungale lava kampel andre amaro dživipen, kampel andre amari čhib.

 

 

 

 



TOPlist